OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Reportáže z našich akcí.                                                                                                   Foto k článkům jsou většonou ve fotogalerii.

   -Brno 2019

V pátek 3. 5. 2019  členové BMSS, z. s. v počtu 10 osob provedli údržbu a opravy dvou hrobů významných osob spjatých s městem Brnem. Tyto hroby, které sbor ve své režii obnovil po roce 2000 a opatřil důstojnými náhrobními deskami jsou ve stálé péči členů a jsou průběžně udržovány.

 Na první serii fotografií vidíme hrob korvetního kapitána Rudolfa Singule, rytíře Vojenského řádu Marie Terezie, který byl zastřelen po osvobození Brna 2. května 1945 zdivočelými osvoboditeli, když bránil čest své rodiny. V příštím roce uplyne třičtvrtě století od jeho smrti a samozřejmě po celé totalitní období se pomník s jeho jménem  nemohl na Ústředním hřbitově v Brně objevit. Dlouholetou křivdu napravil až v roce 2006 BMSS, z. s. během slavnostního odhalení pomníku na Den veteránú 11. 11. 2006 za účasti rodiny žijící v Rakousku. Dnes je hrob už v seznamu významných hrobů a uveden v průvodci po Ústředním hřbitově.

 

Druhý soubor fotografií ukazuje obnovený hrob Leopolda Lojky, osobního šofera hraběte Harracha a shodou okolností řidiče vozu, který vezl Františka Ferdinanda  d' Este 28. 6. 1914 v Sarajevu. Zaniklý hrob na Ústředním hřbitově v Brně byl zásluhou BMSS, z. s. v roce 2014 obnoven a opatřen náhrobní deskou. Slavnost odhalení hrobu se uskutečnila v den stého výročí atentátu v Sarajevu za účasti blízkých příbuzných. Rovněž tento hrob už najdeme v průvodci po Ústředním hřbitově v Brně.

-Eckartsau 10. listopadu 2018

V sobotu 10. listopadu ráno odjel z Brna mikrobus, řízený Karlem Popelkou. Cílem cesty osmi členů Brněnského městského střeleckého sboru byl zámek v rakouském Eckartsau, kde se konala vzpomínka na 100. výročí ukončení Velké války a zároveň připomínka 25. výročí založení Militärkanzlei Wien.

Akce se konala na nádvoří zámku. Přítomen byl Georg von Habsburg-Lothringen i jeho syn Karl-Konstantin. Po jejich boku stál jejich pobočník Peter Pritz, historickým jednotkám z území bývalé monarchie velel Johann Fischer-Fimberger. Program řídil Richard Zechner, vedoucí Militärkanzlei Wien. Po proslovech a krátké mši následovalo udělení stuh na prapory jednotlivých jednotek. Poté jednotky napochodovaly do zámeckého parku k pořízení společné fotografie.

Všem přítomným byla umožněna bezplatná prohlídka zámeckých expozic, které připomínají pobyt posledního císaře Karla I. a jeho manželky Zity. K zakoupení byl pamětní kříž, připomínající tuto slavnost.

 autor:  František Kopecký

 

-Zbraslav 2018

Zbraslav - 100. výročí vzniku samostatného Československa

František Kopecký
V sobotu 27. října odpoledne si 100. výročí vzniku samostatného státu připomenuli ve Zbraslavi u Rosic. Akci organizovala obec a zbraslavský Vlastivědný spolek. Po mši v kostele sv. Jiljí napochodovali legionáři, zástupci Brněnského městského střeleckého sboru i místní hasiči v doprovodu dechové hudby k pomníku padlým v I. světové válce. Promluvila starostka obce Ing. Jana Valová, hudba zahrála Masarykovu oblíbenou píseň „Ach synku, synku ...“ i českou hymnu. V deštivém počasí zazněla čestná salva jednotky ruských legionářů. Následoval program v zaplněném sále kulturního domu.  V úvodu jsme dostali možnost prezentovat historii i činnost Brněnského městského střeleckého sboru. Po nás se představili legionáři.  Jaroslav Sochor ml. uvedl svoji novou publikaci „Zbraslavští vojáci Velké války“. Po občerstvení následovalo fotografování v historickém foto koutku a odjezd domů. Sbor úspěšně reprezentovali Bohuslav Adámek, Jiří Hofmann, František Kopecký a Pavel Tesař.

 

 -Piava 2018

  1. a 21. června odjely čtyři osobní auta se členy Brněnského městského střeleckého sboru do severní Itálie. Cílem cesty byla účast na pietních aktech za padlé a za oběti všech válek v rámci stého výročí ukončení první světové války a také na 87. shromáždění Alpinů provincie Vittorio Veneto.

Ve čtvrtek jsme navštívili bojiště a hlavní památník bitvy na Piavě. Ještě ten večer nás v místě ubytování navštívil předseda organizačního výboru Marcello Tomasi který nás díky jazykovým znalostem a tlumočení kamaráda Tomáše Bastla informoval o podrobnostech víkendové akce.

V pátek 22. června dopoledne jsme se ve Vittorio Veneto zúčastnili setkání s místními asociacemi vojáků, předání české vlajky a slavnostního odhalení panelu s historií československých legií v místním Muzeu ofenzívy. Hostitelem slavnosti byl místní starosta a jedním z významných hostů česká velvyslankyně v Itálii Anna Hubáčková. Nechyběli ani zástupci naší armády a Sdružení čs. legionářů. Odpoledne jsme byli účastníky pietního aktu u pomníku patnácti popravených čs. legionářů. Potom jsme vyjeli na vrchol Monte Grappa, kde jsme položili věnec k pamětní desce našim padlým vojákům, kterou jsme tam před lety instalovali. V obci Cison de Valmarino, kde jsme byli ubytováni, byla večer představena kniha o „Stodenní cestě“.

V sobotu jsme ve Follině společně s mnoha dalšími jednotkami napochodovali na vojenský hřbitov. Po slavnostním úvodu byla organizátory, naší velvyslankyní a dalšími hosty odhalena pamětní deska padlým vojákům z České republiky. Součástí byly slavnostní projevy a interkonfesní modlitby. Občerstvení se podávalo v domě Sv. Josefa, kde v době I. světové války byla polní nemocnice. Odpoledne jsme se v Collalto zúčastnili pietního aktu u pamětních desek, připomínajících deset popravených československých legionářů. Tragickou událost popsal místní starosta. Následovalo setkání v klubovně zdejší skupiny Alpinů.

V neděli 24. června se konala vzpomínková akce v průsmyku San Boldo. Tam jsme vyjeli po tzv. Stodenní cestě. Setkání u sídla skupiny Alpini Tovena provázelo pěkné počasí. Po bohoslužbách a projevech měli účastníci možnost se navzájem poznat a navázat další přátelství.

Na zpáteční cestě se někteří z nás ještě zastavili v Pollazo u Gorice, kde je další pamětní deska padlým vojákům Také tuto desku jsme tam před časem umístili.

Akci považujeme za jednu z mnoha těch, které po čase označíme za velmi zdařilé včetně dobré reprezentace Sboru, Brna a České republiky.

autor:  František Kopecký

-Linec 2011

Byli jsme v Linci na setkání historických jednotek!

První dubnový víkend v roce 2011 bylo nádherné počasí a naše delegace sedmi statečných vyrazila do Lince. Dragounský regiment č.7 „Herzog von Lothringen und Bar“, který byl zrušen spolu se zánikem monarchie, znovuzaložili nadšenci před dvaceti léty. A proto pozvali ostatní jednotky bývalé monarchie, aby pochodovaly městem a zúčastnily se i monumentální přehlídky s čestnými salvami, kterou provedl starosta města Lince na Hlavním náměstí.
Udivené chodce míjely jednotky domácích lineckých dragounů, vídeňských deutschmeisterů, rakouských myslivců z Innsbrucku, tyrolských střelců, dělostřeleckého spolku z Welsu, městské gardy z Wiener Neustadtu, či vojenský městský spolek z Regau. Výraznou postavou byl asi dvoumetrový korventní kapitán, v civilu architekt, z Vídně. Slavnostní lesk dodala profesionání dechová hudba města Freistadtu.
Nechyběli ani zástupci dalších zemí bývalé monarchie. Horské jednotky ze Slovinska z první světové války, maďarští husaři z pluku Esterházy a za „Země koruny české“ se zúčastnili Ladislav Skipala z Dragounského pluku č. 3 v Hradci Králové, Ivan Veselý, zástupce Pěšího pluku č. 14 z Českých Budějovic a zástupci z Nové Paky. A byli tam také Brněnský městský střelecký sbor s velitelem Vlastimilem Schildbergrem a několika členy – Pavlem Hofmannem, Františkem Kopeckým, Bohušem Adámkem, Otou Nečasem, Tomášem Bastlem a Zdeňkem Hasoněm.
Na závěr akce se konala v městském farním kostele děkovná mše, celebrovaná vojenským biskupem. Nechybělo ani svěcení praporů jednotlivých účastníků a rakouská hymna.

Akce se opět vydařila, Po cestě jsme ještě měli čas navštívit zámek Artstetten, kde jsme se pokochali historickými artefakty a fotografiemi a nezapomněli jsme se poklonit v rodinné hrobce Františku Ferdinandovi d´Este i jeho manželce. Stejně tak jsme uctili památku umučených v koncentračním táboře Mauthausen.

autor:  PhDr.Karla Hofmannová

 

-Pohřeb Otty Habsburského            Byli jsme na císařském pohřbu 

Arcivévoda Otto Habsburský zesnul 4. července v požehnaných 98mi letech a pohřeb se konal 16. července 2011 v chrámu sv. Štěpána, který byl neprodyšně uzavřen pro nezvané hosty. Zúčastnily se ho – soukromě a téměř inkognito – také špičky vládnoucích rodů i představitelé vlád, včetně rakouského prezidenta. 

A také náš Brněnský městský střelecký sbor! Samozřejmě jako jeden kamínek v záplavě množství historických uniforem z celé bývalé monarchie! Všichni chtěli vzdát hold poslednímu následníkovi trůnu, který se ho musel zříct, aby rodina vůbec mohla na území Rakouska. Všechnu svoji energii dal do úsilí o vybudování sjednocené Evropy.

Rodina už spojení s monarchií nedává najevo a její příslušníci vystupují jako soukromé osoby. Tak tomu bylo i na pohřbu. Byl tu především nejstarší syn Karel s manželkou, dvěma dcerami a synem Ferdinandem Zwonimirem.  Mladší bratr Jiří s manželkou a dětmi, sestry Waldburga a Gabriela a další členové početné habsburské rodiny se stranili jakékoli publicity. Mši za zemřelého celebroval kardinál Christoph Schönborn, arcibiskup vídeňský. Z českých duchovních se na mši účastnili pražský arcibiskup Dominik Duka a brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Mši zakončilo slavnostní Requiem c-moll Michaela Haydna v podání sboru a orchestru dómu sv. Štěpána.

Veškeré dění v chrámu bylo přenášeno na obří obrazovku na Štěpánské náměstí.  „Gott erhalte, Gott beschütze unsern Kaiser, unser Land!“ znělo sborově chrámem i náměstím, kde se na chvíli zastavil dech i čas.  Zde byly shromážděny historické jednotky nejen z Rakouska, ale ze všech zemí bývalé Rakousko-Uherské monarchie a bylo jich něco přes 3.500 účastníků. Průvod, který se po mši vydal na poslední cestu z náměstí přes Graben, Hofburk, Heldenplatz, Opern Ring a kolem Staatsoper a Albertiny na Neuer Markt ke Kapucínské hrobce, byl přes 2,5 km dlouhý. V průvodu byl vezen katafalk a před ním nesen Řád zlatého rouna. Nechyběli ani členové řádů, Maltézští rytíři, kteří měli současně na starosti zásobování vodou a zdravotní službu, dál například Lazariáni, Strážci Božího hrobu či Řád Radeckého.

Organizaci účasti historických jednotek na pohřbu zvládl na výbornou plukovník Peter Pritz s Vídeňským Dělostřeleckým plukem. Smutečního aktu se účastnily jednotky z Rakouska, převážně z Tyrol (Trentino), z Haslachu, Dragounský spolek z Welsu či z Mödlingu. Ze zemí Rakousko-Uherské monarchie přijel Pevnostní dělostřelecký pluk z Krakova, z Chorvatska jednotka ze Sinju a Zrinska garda Čakovec. Nechyběli ani husaři z Maďarska, Slovinci a samozřejmě jednotky z České republiky.

Kolik bylo účastníků z Česka, to se nám nepodařilo v lidském mumraji zjistit. Co víme určitě ta nechyběl Dragounský pluk z Brandýsa nad Labem , Ostrostřelecká garda z Rakovníka, Polní myslivci z Náchoda, Zeměbranecká jednotka z Písku či Pěší pluk č. 74 ze Železnice. Jsou to ti, kteří se pravidelně účastní historických akcí a bitev a vojenská historie je jejich smyslem života. Otto Habsburský byl také několikrát hostem historických akcí v Brandýse nad Labem, který si oblíbil jako letní sídlo jeho otec Karel.

Náměstí sv. Štěpána bylo uzavřeno pro dopravu a civily už od 11.00 hodin. Proto jsme tam museli být už předtím. Sluníčko svítilo celý den na naše hlavy a na naše nohy také nikdo nemyslel. Na potřeby vyměšovací byly kadibudky už mimo vyhrazený areál, ale dalo se jít také na faru hned u kostela. Na štěstí mysleli Maltézští rytíři na zásobování vodou a ti také odváželi padlé. A bylo jich dost, zejména z chrámu, kde prý bylo na padnutí. Proto nikdo nezáviděl praporečníkovi Jiřímu Hofmannovi a veliteli Vlastimilu Schildbergerovi, kteří se jako jediní do kostela dostali a stáli čestnou stráž s ostatními u rakve.

Ostatní stáli na náměstí a občas se přesouvali od někud někam a sledovali dění v chrámu na obří obrazovce. Císařská hymna vybudila všechny z letargie a dostala do varu. Stáli jsme hned u katafalku a při řazení jsme se potkali  s arcibiskupem Dukou a brněnským biskupem Cikrlem. A pak už jen únavný pochod ulicemi Vídně přes Graben a Hofburk na Heldenplatz, kde Pritzovi dělostřelci ukázali, jak se má střílet salva. Pak na Ring kolem Staatsoper, kde pár zoufalců se snažilo protestovat. Proti čemu? Snad proti tomu, že Otto Habsburský umřel? Končilo se na Neuer Marktu u Kapucínské hrobky. Klepání na hrobku a na potřetí byl „smrtelný, hříšný člověk“ Otto vpuštěn i s příslušníky rodiny. My zůstali venku a ještě zažili další tři salvy dělostřelců. Nohy nás ještě donesli k autům a pak už jen hurá domů.

autor: Karla Hofmannová