Střelectví ve znovuobnoveném BMSS
Činnost sboru má mnohem delší historii než od roku 1993 – předchůdcem sboru byl Klub vojenské historie z roku 1978.
Začínali jsme postupně pod různými názvy jako KVH, ZO Svazarmu, Muzeum Brno a další na které si teď nevzpomenu. Ustavující schůze se konala 13. 2. 1978, oficiální název zněl Klub vojenské historie při 605. základní organizaci Svazarmu Zbrojovka Brno, Klub Důstojníků a Praporčíků v Záloze
Tento sdružoval široké spektrum asi 25 zájemců o vojenskou historii a střelbu z historických zbraní.
To byl primární zájem. Tehdejší zbrojní zákon neřešil zbraně vyrobené před rokem 1870. Nákup zbraní v zahraničí byl prakticky nemožný, a tak vznikaly vlastní zbraně na základě původních černoprachých předovek. Hodně se používaly různé varianty originálních zbraní systému Lorenz M 1854 a M 1862.
Tehdy nabylo moc možností k zakoupení potřeb pro střelbu z předovek, pomáhali jsme si, jak to šlo.
Během 3-4 roků byly tyto zbraně ověřeny státní zkušebnou.
Prvního závodu s historickými zbraněmi jsme se zúčastnili už v roce 1978, oficiálně až 5. 6. 1982 v kategorii "Vojenská puška perkusní" a umístili jsme se na předních místech. Běžně nás cestovalo nočními vlaky do Mladé Boleslavi, Ostravy či Trutnova až 10 členů včetně partnerek a dětí. Mimo vlastní střelbu podle mezinárodních pravidel to byla i společenská událost.
Na základě nezměrného úsilí se podařilo 19. 6. 1993 veřejně představit znovu obnovený BMSS v uniformě dle zachovanému originálu z období 1900. Samozřejmě jako ozbrojený sbor jsme potřebovali také odpovídající zbraň. Věděli jsme, že některé podobné spolky zůstaly většinou u předovek, my jsme ale chtěli moderní zbraně odpovídající naší uniformě. To samozřejmě vyžadovalo, aby si členové pořídili zbrojní průkazy, což se nakonec podařilo. Jednalo se o cca 30 pušek. V Brně byla firma Kettner, která nám vyšla vstříc, ale problémem bylo takové množství stejných pušek sehnat. Nejlepší by byla krátká puška Mannlicher M 1895, ale ta nebyla k dispozici. Chtěli jsme zbraň, která sloužila na našem území a tou však nebyla dostupná puška Mosin vz. 1891/30. Nic proti této dobré zbrani. Nakonec jsme získali několik poválečných jugoslávských pušek Mauser vz. 24/52. Je to plnohodnotná zbraň jako naše předválečná puška vz. 24, rozdíl je pouze v upevnění mušky. Takto vystrojeni a vyzbrojeni se až dosud zúčastňujeme různých společenských událostí a střeleckých závodů doma i v zahraničí – Rakousku, Chorvatsku, Německu a Polsku.
František Matyšek